Jak to bylo na stavjání mája

Jak dycky se 30.4. sešla parta hasičů, dobrovolníků, děcek a vůbec lidí z dědiny se starostú v čele.  Ďůra byla vykopaná, májka nachystaná, ruky s tyčkama na stavjání také. Tož se opentlilo, ověšalo jak tradica praví, a mohlo se pomalu začat se samotným stavjáním. Šecko šlo jak po másle, aj počasí přálo, a po nekolika „héj rup“ zapadlo šecko jak má a májka stála.. Zatleskalo se lebo to je slušnost, a ti, keří chtěli, odletěli směr skanzen na pálení čarodějnic.  Šecko vypadalo idylicky, ale ouha..  První chybú už bylo to, že májku nikdo nehlídal. Kdysi se to tak dělávalo, že se rozložily stany, udělal oheň a májka se hlídala. Nekdy jednu noc, nekdy dvě, a nekdy aj dél, nebo súsední dědiny sú zákeřné a podřezat cizí májku byla dycky výzva. A tož aj na Modře se kdysi hlídalo, ale letos ne. A teho využil/a kerýsik chytrolín nebo aj celá banda chytrolínů, a než ráno zakokrhal místní kohút, modřanská májka se válala jak dlúhá tak široká na zemi. A protože nefúkalo a větr nedělá zářezy jak od pily, tož to mosel byt jedině nejaký cizák, kerý ju došel podřezat. Děcka bečaly, lidé nadávali, ale to se milý „podřezávač“ přepočítal! Do pár minut slovo dalo slovo a hasiči, klučiska z dědiny, aj dobrovolníci se postarali o to, že májka eště v dopoledních hodinách stála znovu tak jak předešlý den, to znamená špicú hore, zapichlá v zemi. Eště se tu sice jeden pokus o pár dní pozdějš objevil, ale podřezávač byl vyrušený zavčasu. A tož včíl májka stójí, dělá radosť, pentle vlajú ve větru a esli se eště nekdo opováží na ňu šáhnút, nechť mu ruka zčerná!

A toto šecko se opravdu letos stalo, a ukazuje to, že lidi v našej dědině furt eště držijú při sobě.. a tak to má byt.